Obuvnický podnik, založený ve Zlíně sourozenci Baťovými 21. září 1894, se příznivě rozvíjel a brzy se začal urychlovat také rozvoj celého města. Starobylé město řemeslníků a obchodníků se přetvářelo do podoby důležitého průmyslového střediska.
Nový obuvnický podnik, vedený Tomášem Baťou (1876–1932) brzy získal moderní tovární budovy (1900, 1906). Vrůstal počet zaměstnanců, šířilo se dobré jméno Baťových bot. Baťův příklad následovali další podnikatelé a ve Zlíně vzniklo v letech 1899–1910 ještě pět jiných továren na boty. Kolem r. 1910 získal Zlín postavení důležitého střediska obuvnického průmyslu. Tehdejší starosta města F. Štěpánek se výrazně přičinil o modernizaci města i oživení veřejného života.
Za první světové války zlínské továrny dodávaly miliony párů bot rakousko-uherské armádě a výroba stále stoupala. Roku 1918 pracovalo v Baťově továrně 4 000 zaměstnanců. Poválečná krize utlumila rozvoj, menší zlínské továrny zanikly. Baťova firma se udržela, ale i ona musela snižovat výrobu. Na zlínské radnici převzali vládu sociální demokraté a po nich komunisté (1919–1923).
Krizi překonal Tomáš Baťa odvážným rozhodnutím: v září 1922 snížil cenu svých bot na polovinu. Levnými výrobky rázem získal tisíce zákazníků, ovládl trh a stal se československým králem obuvi. Jeho zlínský závod startoval k nevídanému rozvoji. V letech 1923–1938 vyrostl na okraji města rozsáhlý tovární areál s desítkami moderních budov. Podnik, vybavený nejmodernějšími stroji, přijímal tisíce nových zaměstnanců, firma chrlila miliony párů bot. Vedle nich se zde vyráběly také stroje, gumárenské, chemické a textilní výrobky atd. V Československu i mnoha zemích Evropy rostla síť Baťových obchodů s obuví.
Spolu s expanzí firmy se měnil také Zlín, zvláště poté, kdy se Tomáš Baťa stal r. 1923 starostou města. Firma vybudovala ve městě obchodní domy, hotel, kino, velkou nemocnici, školní budovy, vědecké budovy, filmové ateliery i tisíce nových bytů. Počet obyvatel prudce stoupal: 4 678 v r. 1921, 21 582 v r. 1930, 37 342 v r. 1937. Horečná stavební aktivita přetvořila Zlín do podoby supermoderního průmyslového města. Nestavělo se živelně, ale podle moderních urbanistických koncepcí. Působením významných architektů (J. Kotěra, F. L. Gahura, V. Karfík, M. Lorenc) získal Zlín evropsky ojedinělý charakter funkcionalistického města, o které se živě zajímal i známý architekt Le Corbusier.
Po smrti Tomáše Bati r. 1932 převzali vedení podniku jeho spolupracovníci D. Čipera, H. Vavrečka a J. Hlavnička; šéfem firmy se stal Jan Antonín Baťa. Přibývaly pobočné závody po celém Československu a také nové továrny, obchodní společnosti a prodejny obuvi po celé Evropě, Asii, Africe a Americe. Baťovy závody r. 1938 zaměstnávaly 65 064 lidí, z toho 41 814 v Československu a 23 250 v zahraničí. Zlín byl sídlem Baťovy světové obuvnické říše, městem, do kterého se sbíhaly nitky obchodních a výrobních kontaktů z takřka celého světa.
Katastrofální důsledky Mnichova, německé okupace a druhé světové války zastavily rozmach Baťových podniků i Zlína. Německá okupace podřídila závody válečnému režimu, americké bombardování r. 1944 zničilo velkou část zlínských továren. Válečné útrapy skončily osvobozením města sovětskými a rumunskými vojsky 2. května 1945.
V říjnu 1945 byly Baťovy závody v Československu zestátněny a Baťova rodina přenesla centrum svých podniků do Kanady (Batawa, Toronto). Ve vedení zestátněných zlínských továren získali r.1945 převahu komunisté, kteří současně převzali čelní funkce také na radnici. Po převratu v únoru 1948 komunisté zcela ovládli i továrny; prosadili, že od 1. 1. 1949 se bývalé Baťovy závody musely přejmenovat na Svit a město Zlín bylo přejmenováno na Gottwaldov.
Město si nadále uchovávalo důležité postavení díky svému silnému průmyslu, navíc se uplatňovala jeho role administrativního, školského a kulturního centra jihovýchodní Moravy. Velkou podporu zde měly reformy r. 1968, zejména snaha obnovit efektivní ekonomické řízení zdejších průmyslových podniků a také úsilí vrátit školským a kulturním institucím potřebnou nezávislost. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 byli přívrženci reforem odstraněni z vedení města, podniků, škol, museli se odmlčet na více než dvacet let. Demonstrace proti obnovení tvrdé komunistické linie v srpnu 1969 byla ve městě bezohledně potlačena.
V posledních desetiletích se město značně rozšířilo novou výstavbou. Od 40. let přibývaly rozsáhlé obytné čtvrti, v městském centru vyrostla reprezentativní budova divadla. Kulturní život obohatilo muzeum (1944, 1953), divadlo (1946), symfonický orchestr (1946), zoologická zahrada (1948), galerie výtvarných umění (1953). K cestám na všechny kontinenty se vypravila z města známá dvojice cestovatelů Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Zdejší filmové ateliéry proslavili známí režiséři Karel Zeman a Hermína Týrlová, jejichž filmy se promítaly i daleko v zahraničí. Od roku 1961 se ve městě každoročně konají festivaly filmů pro děti. Širší vzdělání začala poskytovat technologická fakulta (1960) a pobočka pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (1959), rozvíjející tradici designu založenou koncem 30. let Vincencem Makovským.
Při hroucení komunistického režimu v listopadu 1989 si zdejší občané vynutili návrat původního názvu města, které od 1. 1. 1990 opět nese jméno Zlín. Demokratické komunální volby v listopadu 1990 přivedly na městskou radnici novou správu. Hospodářské klima proměnila privatizace na počátku 90. let. Velké průmyslové podniky byly odstátněny, živé podnikatelské aktivity se začaly uplatňovat ve sféře obchodu. Město má roli finančního a podnikatelského centra jihovýchodní Moravy, působí zde významné kulturní instituce, je zde prostor pro početné sportovní aktivity. Širší regionální funkce města posílilo ustavení krajské správy Zlínského kraje (2001).
Zlín je dnes domovem necelých 75 000 obyvatel a svým ekonomickým potenciálem si udržuje svébytné postavení mezi důležitými městy České republiky. Jako zahradní město, harmonicky vsazené do krásného přírodního prostředí, zůstává ojedinělým příkladem architektury a urbanismu 20. století.
Magistrat města Zlína, v návaznosti na tradici, jež na zlínské radnici založil Tomáš Baťa v období jeho působení ve funkci starosty, podporuje podnikatelské aktivity a zve investory k účasti na společných projektech